Proč je mezizubní kaz tak nebezpečný? Tajemství skryté mezi zuby

Víte, že většina lidí si myslí, že mají zdravé zuby, jen proto, že na povrchu nevidí žádné černé tečky? To je právě ta nejdražší chyba. Mezizubní kaz je kariézní léze vznikající v proximálních ploškách zubů, tedy na místech, kde se dva zuby dotýkají navzájem. Je to tichý zabiják ústní dutiny, protože se skrývá tam, kam se běžným kartáčkem nedostanete. Nevidíte ho, nebolí vás (dokud není příliš pozdě), a přesto dokáže za pár měsíců zničit celý zub.

Proč se kaz objevuje právě mezi zuby?

Představte si svůj chrup jako těsně semknutou dlažbu. Mezi spárami se hromadí špína, ale u zubů je to mnohem složitější. Mezizubní prostory jsou ideálním útočištěm pro bakterie. Když jíte sýr, maso nebo sladké pečivo, drobečky uvíznou přesně tam, kde se zub dotýká souseda. Kartáček sem prostě nedosáhne - jeho štětiny jsou příliš hrubé na to, aby pronikly do úzké mezery pod dásní. Vytvoří se tak tzv. dentalní plak, což je lepivý biofilm tvořený bakteriemi, slinami a zbytky jídla. Pokud ho pravidelně neodstraníte, bakterie začnou produkovat kyseliny. Ty postupně rozrušují sklovinu. A protože je mezizubní oblast chráněná před mechanickým třením při žvýkání a částečně i před proudem slin (které mají ochranný efekt), kaz tu roste rychleji než na volných plochách zubů.

Tichý průběh: Proč ho dlouho necítíte

Zuby mají specifickou strukturu. Vnější vrstva, sklovina, nemá nervová zakončení. Když se kaz dostane do skloviny, nic nebolí. Mezizubní kaz často začíná právě zde, v hloubce, kterou ani při běžném čištění nezkontrolujete. Bolest obvykle nastává až ve chvíli, kdy se proces dostane do dentina (tvrdé tkáně zubu pod sklovinou, která obsahuje mikroskopické kanálky vedoucí k nervu) nebo dokonce do dřeňové komory. To znamená, že když poprvé ucítíte bolest při pití studené vody nebo při kousnutí, problém už může být vážný. Často jde už o hluboký kaz, který vyžaduje více než jen jednoduchou plombu. Může dojít k zánětu zubního nervu, což vede k nutnosti endodontického ošetření (léčba kořenových kanálků zaměřená na odstranění infikované dřeně). A to jsou peníze a stres navíc, které jste mohli ušetřit včasným zásahem.

Rizika, která překvapí i zkušené pacienty

Největším rizikem mezizubního kazu není jen ztráta jednoho zubu. Je to efekt domino. Pokud máte kaz na boku zubu, oslabuje to celou konstrukci. Při žvýkání může dojít k prasknutí stěny zubu. Někdy se stane, že pacient přijde s "malou dírkou", ale po otevření zubu stomatolog zjistí, že polovina zubu je měkká a zkažená. Dalším problémem je šíření infekce. Bakterie z mezizubního kazu mohou napadnout sousední zub. Takzvaný recidivující kaz (nový kariézní proces vznikající na okraji starého výplňkového materiálu nebo na sousedním zubu) je velmi častý, pokud se nepodaří dokonale vyčistit prostor mezi zuby. Navíc, chronický zánět v těchto místech zatěžuje okolní parodont, což může vést ke stažení dásní a odhalení krčků zubů, které jsou pak citlivé na teplo a chlad.

Jak poznat, že máte mezizubní kaz?

Kromě návštěvy u zubaře, který použije rentgenový snímek (tzv. bitewing), existují doma detektivní znaky, na které byste měli dát pozor:

• Zápach z úst: Pokud vám mizí dech, i když si čistíte zuby, může to být známka hniloby uvízlé mezi zuby.
• Změna barvy: Občas se na hranici zubu objeví bílá skvrna (decalcifikace) nebo šedavý nádech. To je varování, že sklovina je narušená.
• Citlivost na sladké: Sladké látky penetrují mikrotrhlinami v sklovině a dráždí nervy v dentinu. Pokud vám "střelí" bolest mezi dvěma zuby po snědení bonbonu, zbystřete.
• Zasekávání jídla: Pokud vám mezi konkrétními zuby stále něco uvízne, i když se zdají být rovná, mohlo dojít k vytvoření kaverny (dutiny) v místě kazu, která zachytává potraviny.

Prevence je levnější než oprava

V Brně, kde pracuji, vidím každý týden desítky případů, které by šly předejít. Klíčovou rolí hraje správná technika čištění. Samotný kartáček nestačí. Musíte používat nástroje, které物理icky odstraní plak z mezizubních prostor.

Kdy okamžitě k zubaři?

Nevyhýbejte se preventivním prohlídkám. Stomatolog umí detekovat počínající kaz pomocí sondy nebo fluorescenčních přístrojů (např. DIAGNOdent), které odhalí změny v tvrdosti tkáně, které pouhým okem nevidíte. Pokud vám lékař doporučí RTG snímek, neváhejte. Rentgen je jediný způsob, jak spatřit kaz "pod povrchem" mezi zuby. Léčba raného mezizubního kazu je často minimálně invazivní. Dnes se používají techniky jako reminalizace (proces obnovy minerálního obsahu zubní skloviny pomocí fluoridu nebo hydroxyapatitu) nebo lepení kompozitních materiálů bez broušení zdravé tkáně. Ale čím déle čekáte, tím větší bude zásah. Z jednoduššího ošetření se stane endodoncie, korunka nebo extrakce.

Časté otázky kolem mezizubního kazu